Córdoba
Cordoba je hlavní město stejnojmenné provincie. Rozkládá se na obou březích řeky Guadalquivir. Žije zde 300 000 obyvatel, polovina z celkového počtu provincie. Córdoba byla založena Kartaginci, pak dobyta Římany a vypleněna Góty. Přestože se zde dochovalo jen velmi málo památek z římské doby, stále zde v podvědomí obyvatel žije duch filozofa Senecy.
Po invazi Maurů v r. 711 se Cordoba stala hlavním městem emirátu a za vlády významných emírů, kteří pokračovali v nájezdech dále na sever Evropy, dokud nebyli u Poitiers zastaveni, vzkvétala a rozvíjela se. V pol. 8.st., když došlo k dynastickým změnám v Damašku, přesílili Omájovci do Cordoby a založili zde novou dynastii emírů a jejím prvním představitelem byl Abdarrahmán I. Byl to začátek nejvýznamnějšího cordóbského období, které vyvrcholilo za vlády Abdarrahmána III., který byl Chalífou od r. 929 a jeho nástupce Al Haquíma II. a vojevůdce Almanzúra, pravé ruky chalífy Hišama II.
V 10.st., kdy se Evropa teprve probouzela z temného období nájezdů barbarů, Cordoba dále vzkvétala a byla nejhustěji osídleným městem západní Evropy a byla srovnatelná pouze z byzantskou Konstantinopolí. Tehdy zde žilo asi 1 milión obyvatel. Její Velká mešita se stala nejbohatším a nejnavštěvovanějším islámským monumentem. Bylo zde vybudováno 300 dalších mešit a celkem jich zde bylo přes 1000, luxusní paláce, 600 veřejných lázní a pouliční osvětlení, o 700 let dříve než v Londýně nebo Paříži. Žili zde také lidé jako Maimonides, židovský lékař a filosof, Averroes, který pro západní Evropu znovu objevil Aristotela, a básník Ibn Hazam. Cordoba byla také mostem mezi řeckou a římskou antickou kulturou a zbytkem současné Evropy.
Po vymření chalífů Omájovské dynastie v r. 1031 následoval rozpad Al Andalus (Andalusie) na jednotlivé soupeřící malé emiráty. A zároveň začal postupný úpadek. Na zač. 13. st., po porážce Almohadů, byla Cordoba dobyta Ferdinandem III. Svatým a dostala se pod křesťanskou vládu až do sjednocení celého Španělska Katolickými králi. I v této době byly některé velké momenty v dějinách Cordoby. I dnes se ale Codoba potýká se sociálními a ekonomickými problémy.
Torre de la Calahorra
Věž byla součástí opevňovacího systému města, chránila most. Dnes je zde muzeum. Postavená byla tato věž v 16.st.Římský most
Postavený byl přes řeku Guadalquivir již v dobách Gaia Julia Caesara. Součástí mostu je brána - triumfální oblouk postavený architektem Hernanem Ruizem v době vlády Filipa II. Původně na tomto místě stávala římská brána a později maurská brána. Vedle stojí sloup Triumfo, postavený na počest sv. Rafaela v rokokovém stylu v 18.st.Mezquita - mešita
Velká mešita hlavního města chalífátu byla postavena v r. 788 prvním chalífou Abdarrahmanem I. na místě, kde dříve stával římský chrám a později vizigótský kostel. Z dřívějších staveb byl použit materiál a v nejstarších částech mešity stojí římské a vizigótské sloupy a hlavice.
Minaret Velké mešity je dnes součástí věže. Byl postaven Abdarrahmanem III. Tento minaret nahradil starší postavený Hišamem I. v r. 931. Současná věž vznikla v 16.st.
Pomerančovníkový dvůr založili v 10.st. Abdarrahman III. a Almansúr. Současný rajský dvůr je výsledkem přestaveb na poč. 16.st. biskupem Martinem Fernadezem de Angulo pod vedením architekta Hernana Ruize. Uprostřed stojí kašna, která původně sloužila k rituálnímu omývání muslimských věřících před modlitbou. Ve 13.st. zde rostly palmy, pomerančovníky tady rostou od 15.st. Olivy a cypřiše zde byly vysazeny v 18.st.
První mešita z 8.st. měla 11 lodí. Jsou zde různé sloupy řecko-římského a vizigótského stylu. V obloucích se střídají kameny a cihly. Dřevěný strop střední lodi byl zrestaurovaný v r. 1919. V době vlády Abdarrahmana II. v 1.pol. 9.st. město prožívalo období míru a prosperity a Cordoba byla v muslimských kronikách zmiňována jako největší město. V r. 833 bylo připojeno dalších sedm lodí jižním směrem. Byly zde použity hlavně vizigótské sloupy. Poprvé zde byly vytvořeny arabské hlavice podle korintských vzorů. Al Hakim II. ve 2.pol. 10.st. nechal modlitebnu prodloužit o dalších 12 lodí. V této části byl použit styl arkád Abdarrahmana I. Sloupy a hlavice jsou původní arabské. Nejkrásnější výzdoba je v mihrabu s krásnými mozaikami na zdech. Nápisy jsou z r. 965. Poslední a největší dostavba proběhla za Almansura mezi lety 987 - 990. Stavba byla rozšířena směrem na východ a mihrab ztratil středovou pozici.
Vnitřní prostor mešity tvoří les mramorových, jaspisových a porfyrových sloupů. Se svými 23 000 m2 je cordobská mešita třetí největší na světě. Celkem je zde 19 lodí dlouhých 175 metrů ve čtyřech sekcích a téměř 1000 sloupů. Celá mešita je 135 metrů široká. Kibla, zeď obrácená k Mekce, je zdobená řadou oblouků. Podlaha je pokryta zlatými ornamentálními mozaikami. Jsou zde také kaligrafické nápisy oslavující Alláha. Dóm mihrabu byl postaven z jediného kusu mramoru. Mozaikovou výzdobu provedli mistři z Byzance poslaní sem císařem Nicephorem z Konstantinopole. Po pravé straně stojí maqsura, kde se mohl modlit pouze chalífa.
Mešita byla přeměněna na kostel králem Ferdinandem III. Svatým po r. 1236, kdy bylo město dobyto Španěly. Práce na výstavbě vlastní katedrály začaly v r. 1523 podle příkazu biskupa Alonsa Manrique s podporou katedrální rady a celého města. Při výstavbě katedrály byla použita směs stylů 16. a 17. st., španělsko - vlámské arkády a oblouky, renesanční dóm, chór a hlavní oltář v raně barokním stylu. Stavba byla dokončena na zač. 17.st. pod vedením cordobských architektů Hernana Ruize I., II., a III. Chór byl vyřezán z mahagonu sevillským řezbářem Duquem Cornejem v 18.st. Dnes se katedrála tyčí k nebi nad prostými nízkými střechami mešity.
Alcazar katolických králů
Postavil jej Alfonso v 11.st. a sídlili zde katoličtí králové a inkvizice během granadského tažení. Kolem Alcazaru se rozkládají krásné zahrady s fontánami a nádržemi. Každoročně se zde koná významný festival Flamenca.
Židovská čtvrť
Cordobská Juderie patří k největším ve Španělsku. Jsou zde malebné, úzké, křivolaké uličky s prostými bílými domky, plnými květin. Zachovala se zde také synagoga, jediná v Andalusii, ze 14.st. U synagogy stojí pomník Maimonida, židovského teologa a filosofa a lékaře. U Almodovarské brány, kde židovská čtvrť končí, stojí socha římského filosofa Senecy, který se v Cordobě narodil.